1. |
Černý mraky
02:01
|
|||
Černý mraky hlavou táhnou, je to jak zlej sen.
To ti nezbejvá než šlapat šedej chodník celej den.
Díra v botě, díra v srdci, všechno děravý.
Možná díra v hlavě ta to napraví.
Potloukáš se městem, kam tě nohy zavedou.
Až tě na tu křižovatku tvoje kroky dovedou.
Jedna noc a pak nic, tak ňák si to chtěl?
Tak proč bys na to radši zapomněl.
Že se proti tobě všechno spiklo, to je teda děs.
Jenže ten vlak se řítil do propasti, když užs do něj lez.
Tak se už jen nelituj, to na tom nic nezmění.
Marně čekáš na odpuštění.
|
||||
2. |
Má mysl
04:05
|
|||
Má mysl se vznáší jako mlha v podzimnim ránu.
Mlha, která pohltí světlo, teplo i letící vránu.
Všechno, co skrývá, co bolí, je a bude,
jakoby se smrsklo snad jen na jeden jediný bod.
Copak si myslíš, copak si myslíš,
že takhle lehko můžem říct stop.
Já chodil jsem dlouho a vše, co šlo, jsem prošel.
Pouště, hory, louky, lesy, prostě každej kousek souše.
Hledal jsem ve dne i v noci, která zebe, kousek nebe,
ale všude jsem narazil jen na velmi nízkej strop.
Copak si myslíš, copak si myslíš,
že takhle lehko můžem říct stop.
Raněný voják se plouží sněhem, potom co od svých mužů zběh. Lapen v pasti pochybností, které nerozptýlí ani jeho spěch.
Sám dobře neví, co je lepší, jestli zmizet nebo bojovat za svojí pravdu dál, i když ho možná stejně brzy čeká hrob.
Copak si myslíš, copak si myslíš,
že takhle lehko můžem říct stop.
|
||||
3. |
Jezdec
02:32
|
|||
Pustinou se jezdec žene, noha nohu sotva stíhá,
za nim leží celý život a sním i jeho tíha.
Pustinou se jezdec žene, čůrky potu se proudem slejvaj,
po hřívě i pod kloboukem všechnu špínu, co byla, smejvaj.
Krajinou ten jezdec pádí mimo cesty, mimo stezky.
Po těch chodil vždycky předtim, nebylo to vůbec hezký.
Pádí, co mu síly stačí, nekouká se kolem sebe,
je mu jedno, co ho čeká, hlavně když má nad hlavou nebe.
Pustinou se jezdec žene, noha nohu sotva stíhá,
za nim leží celý život a s ním i jeho tíha.
Pádí, co mu síly stačí, nekouká se kolem sebe,
je mu jedno, co ho čeká, hlavně když už nepotká tebe.
Utíká před vším, co bylo, přede všemi, které znal,
rád by zmizel z toho světa, který ho tak na hůl vzal.
Myslí, že když takhle zmizí, vše rázem napraví,
jenže sám sebe se nikdy nezbaví.
|
||||
4. |
Většinou se čas
02:56
|
|||
Většinou se čas už jen tak přelévá
ze dne na den a ty nevíš, jestli sis už na to zvyk
nebo to tak bylo snad už odjakživa,
a tak ti nezbyl žádnej prostor pro povyk?
Čím dál víc času totiž trávíš sám,
tak jak si chtěl anebo myslel si, že chceš.
Jenže se stejně ukázalo, že jinou možnost nemáš
než jenom tu, kterou si sám vybereš.
Většinou si to už jen tak užíváš
a ujišťuješ se, že si to tak přece chtěl,
a tak se radši ani koutkem oka nedíváš
na to, co zbylo z toho, cos kdy měl.
Přitom to ale vykukuje ze všech stran
jako špína v zastrčený ulici
a ty ji ani nepřekročíš,
protože mnohem radši děláš, že ji vůbec nevidíš.
A pak dál sedíš zavřenej v tý svý krabici
a chceš si myslet, že pořád pevně v rukou držíš svojí zbraň.
Jenže většinou už jenom jakoby si stál na přechodu.
Rozsvítí se zelená, ty i tak dál zůstáváš stát,
protože to, že něco jde, tak ještě přeci nikdy nebyl důvod
k tomu, aby si to musel udělat.
|
||||
5. |
Zemí tou
03:03
|
|||
Nad zemí tou černý mraky jdou.
Nejhorší hrozby už se stahujou.
Jak žít, volnej být, když vohlou páteř nechci mít
a nebýt stále na kolenou.
Zemí tou už po mně jdou.
Vyprahlou zemí po tobě jdou.
Jdou brát, ty nech si zdát,
jak máš svojí zemi svobodnou.
Nad pustinou černý ptáci vylétnou.
Až všichni z nás zahynou.
Můžem řvát, chcem se rvát, však je jich moc a chtějí brát,
tak život dát za svobodu svou.
Zemí tou už po mně jdou.
Vyprahlou zemí po tobě jdou.
Jdou brát, ty nech si zdát,
jak máš svojí zemi svobodnou.
|
Holy Fanda Prague, Czechia
Singer-songwriter and recording musician from Prague, Czech Republic.
Urban hillbilly & hardcore americana
Streaming and Download help
If you like Od kořenů k pramenům (EP), you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp